Zrak a brýle při práci s počítačem

Stárnutí organismu je spojené i s pozvolným zhoršováním akomodační schopnosti oka, což se projevuje pomalým zhoršováním vidění na blízko. Největší úloha při zhoršování akomodační schopnosti oka se připisuje vnitrooční čočce, která postupně sklerotizuje, čímž se omezuje její pružnost, a tak se snižuje její schopnost akomodace. Okolo 44. až 45. roku života poklesne akomodační schopnost oka natolik, že se začínají objevovat tzv. presbyotické potíže. Znamená to, že při denní práci na blízko dochází k únavě očí, což se projeví zčervenáním očí, zvýšenou slzivostí, pálením a řezáním očí a občasným rozostřováním obrazu. Na to, abychom mohli takovouto práci bez problémů vykonávat, musíme ztrátu akomodační schopnosti oka nahradit adekvátními korekčními pomůckami, např. dioptrickými brýlemi na blízko.

Ve vyšším věku se kromě akomodačních problémů podílejí na zhoršeném vidění i další, věkem podmíněné faktory. Postupně během stárnutí dochází v sítnici ke ztrátě smyslových receptorů, stejně jako k postupnému úbytku nervových buněk ve zrakové dráze, což spolu se stařeckou miózou vede ke zhoršení adaptační schopnosti oka přizpůsobovat se různým hladinám osvětlení. Čočka se věkem postupně zakaluje, hlavně její jádro, a to má za příčinu zvýšenou absorbci světla, ale způsobuje to také jeho rozptyl, čímž se zároveň redukuje kontrastní citlivost oka.

Vedle těchto výše jmenovaných změn se přece jen jako nejmarkantnější změna jeví postupná ztráta akomodační schopnosti oka. K práci na blízko – na 25 cm - musí oko vynaložit akomodační úsilí plus 4 dpt. Pokud u člověka kolem 44. až 45. roku života klesne akomodační schopnost oka na plus 4 dpt., začínají při práci na blízko tzv. astenopické problémy a je proto potřeba klientovi předepsat adekvátní korekční pomůcku. Různé studie ukazují, že až 50 % lidí v pracovním procesu potřebuje korekci chyb optického systému oka. Potřeba korigovat tyto vady potvrzuje i fakt, že u těchto lidí, kteří mají nedostatečně korigovanou dioptrickou chybu, je až třikrát větší úrazovost než u lidí s dobrou zrakovou ostrostí. Vysoký procentuální výskyt refrakčních vad v populaci a rovněž 100% potřeba korekce na blízko u lidí starších 40 let potvrzuje nutnost se touto problematikou zabývat a mít možnost nabídnout klientovi optimální korekční pomůcku vhodnou právě pro něj.

V současné době pracuje čím dál více lidí s počítačem anebo s jinými zobrazovacími jednotkami. Mnoho z nich si stěžuje na různé potíže, mezi nimi i oční, související s touto prací. Objevily se i názory, že tyto potíže jsou způsobené elektromagnetickým polem, které emitovaly tyto přístroje. Tyto dohady jsou dnes již vědecky vyvrácené a ví se, že je způsobují úplně jiné příčiny. Mezi nejčastější příčiny problémů patří například strnulé držení těla při práci na PC, přetěžování kloubů a šlach na ruce, bolesti krční páteře, nepřiměřená doba práce na PC, vysoké duševní nároky a stresové situace, které vyžaduje konkrétní práce, jakožto i celkový individuální, ne vždy úplně ideální, zdravotní stav. Toto všechno může vést k nepříjemným bolestivým stavům, ale i k trvalým potížím s možnými trvalými následky.

Z pestrého spektra množství problémů tvoří oční problémy 60 až 80 % všech problémů, které přináší práce na PC. Projevují se astenopickými potížemi. Je to různorodá paleta potíží od pocitu pálení, řezání v očích, slzení, červených očí, světloplachosti a neostrého či dvojitého vidění.

Mohou být spojené i s bolestmi hlavy, migrénou, nevolností a celkovou únavou až vyčerpáním. Práce na obrazovce klade vysoké nároky na oči, takže všechny chyby optického systému oka spolu s chybami hybného systému oka mohou vést až ke značným obtížím. K očním problémům může vést i poškození – změna slzného filmu, oslňování očí, nevhodný kontrast při práci, velikost a forma písma a další světelné a osvětlovací podmínky.

Při práci s obrazovkou je člověk nucen k stálému měnění pohledové vzdálenosti při různých světelných parametrech osvětlení. Je tedy ve značné míře namáhaná schopnost adaptace i akomodace oka.

V této situaci má svoji výraznou roli i presbyopie a to v podstatě u všech lidí nad 40 let. Proto je velmi podstatné, aby lidé, kteří pracují se zobrazovacími jednotkami, měli vyšetřený zrak a měli předepsanou adekvátní optickou korekční pomůcku.

Taktéž je velmi potřebné, aby ten, kdo pracuje s obrazovkou, měl dokonale zkorigovaný zrak, ať už se jedná o mladšího anebo staršího klienta, a aby jeho korekční pomůcka byla vyhotovena v těch nejlepších parametrech, aby se eliminovaly všechny negativní vlivy v co největší míře.