Ne nadarmo se říká, že „je lepší jednou vidět než třikrát slyšet“, protože člověk zrakem přijímá 80 % informací.
Světlo, elektromagnetické záření, se odráží od okolního světa a je přes naši optickou soustavu (oko) přenášeno na receptorové buňky (tyčinky a čípky) na sítnici. Ty potom přenášejí vyvolané vzruchy pomocí nervových vláken do mozku, kde je vnímáme jako obraz.
Optickou soustavu oka tvoří:
Rohovka, duhovka, čočka, komorová voda, sklivec, sítnice. Tato soustava zmenšeně promítá pozorovaný obraz na naši sítnici. Pokud není optická soustava našeho oka úplně v pořádku, tedy zmenšený obraz nedopadá na sítnici, projevuje se to špatným vytvářením obrazu v našem mozku, špatně vidíme, neboli máme tzv. zrakovou nebo refrakční vadu. Takovouto vadu můžeme korigovat dioptrickými brýlemi, kontaktními čočkami a v některých případech také operativně.
Zrakové - refrakční vady
KRÁTKOZRAKOST - MYOPIE
Projevuje se tak, že blízké předměty vidíme bez problemů, ale rozlišení těch vzdálených nám dělá problémy. Světelné paprsky procházející okem se protínají před sítnicí a obraz na ní je neostrý. Pro korekci krátkozrakosti se předepisují konkávní „mínusové“ brýlové čočky (rozptylky) podle stupně krátkozrakosti.
DALEKOZRAKOST – HYPERMETROPIE (HYPEROPIE)
Projevuje se tak, že vzdálené předměty vnímáme bez problémů, ale máme problém ostře vidět blízké předměty. Světelné paprsky procházející optickou soustavou oka se protínají za sítnicí, čímž se na ní nevytváří ostrý obraz. Pro korekci dalekozrakosti se používají konvexní „plusové“ čočky (spojky), které zaostřují na sítnici.
ASTIGMATIZMUS
Je refrakční vada, která se projevuje nerovnoměrným zobrazením vnímaného obrazu. Je to něco jako pohled do křivého zrcadla. Příčinou je nerovnoměrné zakřivení rohovky, což způsobuje rozdílné protínání světelných paprsků před nebo za sítnicí. Koriguje se cylindrickými (torickými) čočkami, které zohledňují rozdílnou dioptrickou hodnotu a úhel (stupeň) zakřivení rohovky.
PRESBYOPIE
Jako refrační vada se objevuje u člověka od 40. roku života. Projevuje se ztrátou schopnosti přirozeně číst na vzdálenost rukou. Tento handicap si podvědomě upravujeme oddalováním sledovaného textu. Příčinou je snížená elasticita (akomodace) čočky, která postupně s věkem ztrácí schopnost zvyšovat svoji lomovitost tak, aby byl sledovaný objekt v malé vzdálenosti zobrazován na sítnici. Obraz se vytváří za sítnicí, proto máme tendenci odtahovat od sebe sledovaný předmět.
Pokud takový člověk nebyl dosud krátkozraký ani dalekozraký a nepotřeboval tudíž žádné brýle, vada se koriguje plusovými čočkami, tzn. „na čtení“. V případě, že člověk některou zrakovou vadu měl, může používat bifokální nebo multifokální čočky.